Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu

Společnosti, které hodlají vydávat elektronické peníze, mají povinnost nechat se zapsat do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, nebo získat povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

Mezi typické vydavatele elektronických peněz se řadí společnosti jako např. GOPAY s.r.o., IKORUNA Payment Systems, SE, Le Cheque Déjeuner s.r.o., nebo Prepaid Solutions a.s..

Registraci či povolení uděluje Česká národní banka (dále jen „ČNB“) a na jejím základě získá subjekt oprávnění vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby specifikované v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen „ZoPS“).

Tento článek má za účel předložit čtenáři nejprve základní informace o tom, co jsou to platební služby a elektronické peníze a koho lze považovat za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a dále zejména vysvětlit základní podmínky registrace těchto vydavatelů u ČNB.

Co jsou dle ZoPS platební služby?

Platební služby jsou definovány v § 3 odstavci 1 ZoPS a jsou jimi:

  1. služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
  2. služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
  3. provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
  4. provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
  5. vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků,,
  6. provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz)
  7. provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

Co jsou elektronické peníze?

Elektronické peníze definuje § 4 ZoPS, podle kterého se pro účely regulace elektronickými penězi myslí peněžní hodnoty, které

  1. představují pohledávku vůči vydavateli,
  2. jsou uchovávány elektronicky (tím se má na mysli především jakékoli elektronické médium, do kterého jsou elektronické peníze přímo nahrány, ale dále i elektronický systém, kdy jsou elektronické peníze uloženy na účtu, ke kterému má držitel vzdálený přístup),
  3. jsou vydávány proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních prostředků (jinými slovy elektronické peníze představují předplacený produkt, jedná se tedy o stejný princip jako např. v případě debetní platební karty) a
  4. jsou přijímány jinými osobami než vydavatelem (např. firma vydávající předplacené karty, kterými její zaměstnanci platí jídlo a pití ve firemní kantýně, nevydává elektronické peníze).

Kdo jsou vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu?

Vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu (dále jen „Vydavatel“) se dle § 53 odst. 1 ZoPS rozumí právnická osoba, která je na základě zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu oprávněna vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz.

Vydavatel je oprávněn vydávat elektronické peníze za podmínky, že průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice za posledních 6 měsíců nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 EUR. Pokud bude Vydavatel poskytovat i jiné platební služby, které se netýkají elektronických peněz, je omezen stejně jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a měsíční průměr jím provedených platebních transakcí na území České republiky za posledních 12 měsíců nesmí překročit částku odpovídající 3 000 000 EUR.

Ke dni 30. 3. 2016 bylo zaregistrováno 8 takovýchto Vydavatelů.

Jaké činnosti může vykonávat vydavatel elektronických peněz malého rozsahu?

Vydavatel může vykonávat činnosti uvedené v § 46 odstavci 2 ZoPS:

  • vydávat elektronické peníze,
  • poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,
  • poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
  • provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v předchozích třech bodech, včetně poskytování úvěrů,
  • provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Jaké jsou podmínky pro registraci vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Registraci Vydavatele upravuje ZoPS a navazující prováděcí vyhláška č. 141/2011 Sb1.

Žadatel musí předložit žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a dle § 54 ZoPS a prováděcí vyhlášky2, která byla s účinností od 1. 12. 2014 novelizována vyhláškou č. 233/2014 Sb.3, splnit pro úspěšnou registraci následující podmínky:

  • být právnickou osobou
  • mít sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice
  • předložit obchodní plán, který je v souladu s podmínkami stanovenými zákonem v § 53 odst. 2 a 3 ZoPS
  • zabezpečovat ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce
  • zajistit, aby nebyla žádná z jeho vedoucích osob odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu
  • zajistit, že u něj nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání
  • předložit doklad o oprávnění k podnikání
  • předložit doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem žadatele a každé vedoucí osoby a dotazník za každou vedoucí osobu
  • přiložit popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb a činností s tím souvisejících a zvolený způsob ochrany svěřených peněžních prostředků, pravidla pro investování peněžních prostředků.

Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že u něj skutečnost zakládající překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání nenastala.

Pokud žadatel splní všechny výše uvedené podmínky, ČNB jej do 1 měsíce ode dne doručení žádosti, zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě mu o tom vydá osvědčení.

Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru vydavatelů nebo jestliže existují pochybnosti o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí ČNB do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, správní řízení, a pokud se neprokáže splnění podmínek pro zápis do registru ani v tomto řízení, ČNB žádost zamítne.

V případě, že by se Vydavatel rozhodl rozšířit rozsah platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje jeho registrace, musí stejně jako nový žadatel předložit obchodní plán4, který je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými zákonem v § 53 odst. 2 a 3 ZoPS3.


1 Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

2 Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

3 Vyhláška 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb.

4 Dle prováděcí vyhlášky č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu se obchodním plánem rozumí skutečně zamýšlený podnikatelský plán žadatele na první tři účetní období zpracovaný ve formátu výkazů účetní závěrky podle zákona upravujícího účetnictví podložený reálnými ekonomickými propočty spolu s komentářem, který obsahuje:

  1. záměry žadatele z hlediska rozsahu a objemu poskytovaných platebních služeb nebo vydávaných elektronických peněz a dalších činností podle zákona a popis plánovaného způsobu jejich dosažení, včetně charakteristiky cílové skupiny klientů a obchodní sítě žadatele,
  2. základní východiska a předpoklady, na kterých je plán založen, a odůvodnění provázanosti kvantitativních údajů plánu a reálnosti plánovaných výsledků činnosti